Některé původně odmítnuté soukromé školy nakonec dostaly povolení ke vzniku

Publikujeme článek HN, Některé původně odmítnuté soukromé školy nakonec dostaly povolení ke vzniku. Těsně před začátkem školního roku, redakorky Markéty Hronové, který si v původní podobě můžete přečíst zde. 

  • Ministerstvo školství se na poslední chvíli rozhodlo některým žadatelům o soukromou školu i přes původní zamítnutí nakonec vyhovět.
  • Ředitelé tak mají na přípravu otevření školy tři týdny, což naprostá většina z nich nestíhá.
  • Resort školství letos posuzuje žádosti o vznik soukromých základních škol přísněji než dříve, argumentuje tím, že na okolních veřejných školách je dost míst.
jarvis_599dbea9498e27acfc2e7338.jpeg

Základní škola Hůrka i přes prvotní zamítnutí žádosti nakonec otevře.
autor: ZŠ Hůrka

Zatímco v jiných školách už ladí rozvrhy a připravují se na začátek nového školního roku, soukromá Základní škola Hůrka v Kutné Hoře teprve řeší nákup lavic a správné umístění záchodků, aby je schválila hygiena.

Teprve před dvěma týdny dostali z ministerstva školství zprávu, že i přes původně zamítavé stanovisko jim školu povolují od září otevřít.

„Už jsme s tím vůbec nepočítali. Do budovy musíme investovat kolem milionu korun a to jsme nechtěli udělat v nejistotě, že bychom povolení nakonec nedostali,“ vysvětluje ředitelka školy Daniela Vodová. Přestože žádost podali do 30. září loňského roku, vydání stanoviska ministerstva se zpožďovalo.

Nebyli ale jediní, kteří dostali na otevření školy dvacet dní. Obvykle zájemci rozhodnutí o otevření soukromých škol dostávali v polovině února, letos ještě v dubnu nebyla řada žádostí uzavřených a některé nejsou hotové ani v současné chvíli.

Ze 48 žádostí jich ministerstvo původně 21 povolilo a 18 zamítlo, některé byly přerušené.

Jak dopadly školy, které se odvolaly, ale ministerstvo zatím nechce říct, protože nebylo ukončené správní řízení.

Libor Daňhel ze Zlína se také až v srpnu dozvěděl, že školu nakonec otevřít může, už mu to ale nebylo nic platné. Prostory, které měl předdomluvené, mezitím zabrala jiná soukromá základní škola.

„Nemám kde učit, takže zahájit školní rok nemohu. Podal jsem žádost, jestli mi ministerstvo školství povolí školu otevřít od září příštího roku,“ popisuje Daňhel. Měla to být fakultní škola, ale Univerzita Tomáše Bati nemohla čekat, jestli dostanou povolení, nebo ne. Nakonec dostal přednost projekt senátora Ivo Valenty Academic School, základní škola s dvojjazyčnou výukou.

Daňhel je přesvědčený, že ministerstvo školství schválně nekonalo a nechalo vyřízení žádostí na poslední chvíli. V červenci na ně dokonce podal žalobu za nečinnost a za pár týdnů pak povolení dostal.

48 žádostí o vznik soukromé základní školy přišlo letos ministerstvu školství. Z toho 21 vyhovělo, o ostatních zatím není definitivně rozhodnuto.

V obou případech ministerstvo nechtělo otevření nové soukromé školy povolit kvůli tomu, že okolní veřejné školy mají dostatečnou kapacitu.

„Žádosti se posuzují podle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015−2020 i podle záměru kraje.

Nelze předpokládat, že každá žádost bude automaticky schválena,“ říká ministerstvo školství. Ale ještě loni ke kapacitě okolních škol tolik nepřihlíželo, zamítlo jen pět žádostí ze 44.

Právník zabývající se školstvím Ondřej Moravec považuje argument s dostatkem míst na veřejných školách za nezákonný a napadnutelný:

„Účelem soukromých škol podle zákona není doplnit kapacity těch veřejných, ale nabídnout k nim alternativu.“

Právě o to většině zájemců jde. Chtějí malou rodinnou školu s jiným přístupem či metodami výuky, než nabízejí na veřejných základních školách.

Žadatelům také přijde zvláštní, že ještě v dubnu byla dostatečná kapacita okolních škol problém, ale v srpnu už ne.

Ministerstvo se brání tím, že rozhodnutí přehodnotilo i na základě dodatečných informací, které jim školy poskytly. Na druhé straně samo přiznává, že je mělo k dispozici již před zamítnutím žádostí.

Neveřejné základní školy musí při výuce dodržovat stejné vzdělávací plány jako školy zřizované městy a obcemi.

Od státu dostávají na žáka minimálně 60 procent příspěvku pro školy státní. Když je inspekce ohodnotí jako kvalitní, mohou mít na žáka stejně prostředků jako školy veřejné. Oproti nim ale nedostávají tolik financí na provoz ani na investice, ale mohou vybírat školné.

Základní škola Hůrka nakonec v září výuku zahájí. Zřizovatelky prozatím našly zázemí v jiné škole, než se jim podaří připravit tu vlastní. „Naštěstí nám i při veškeré nejistotě neodešli rodiče,“ doplňuje Vodová.

Jiné školy ale takové štěstí neměly a letos neotevřou.

Dva zájemci o vlastní vzdělávání, kterým nepomohlo ani odvolání a ministerstvo je zamítlo, zvažují podání žaloby k Nejvyššímu správnímu soudu.

Bookmark the permalink.

Komentáře jsou zakázány.