Jak se učí živě?

 Vydáváme knihu rozhovorů s lidmi, kteří se rozhodli, že budou učit děti jinak.

Alternativně, inovativně, komunitně, lesně, svobodně, živě.

První kniha o českých alternativních školách 

Je důležité zbourat domněnku či naši utkvělou představu, že učení je to, co se řízeně odehrává ve škole.“

(Veronika Kotůlková, ZŠ Labyrint Lhota u Opavy)

,,Samozřejmě stále přemítám nad tím, jak vybalancovat svou představu o tom, jak by mohlo dospívání dětí vypadat, s představami rodičů. Záměrně jsem nyní nepoužila slovo vzdělávání, neboť implikuje představu, že dětem je potřeba něco vštěpovat, předkládat a soukat do hlav. Od začátku vidím, že mnoho rodičů je svázáno nejrůznějšími strachy. Jestli moje dítě nebude za hloupé, jak a kde bude pokračovat na druhém stupni, dostane se na gymnázium, zda nebude za outsidera, nebudou ho pak v tom „reálném“ světě šikanovat, apod. Takže balancuji mezi představou, že s dětmi první tři nebo čtyři roky školní docházky je potřeba především si volně hrát, nechat je zkoumat sebe i svět okolo a potřebou rodičů „něco je naučit“. Ale věřím, že časem bude vědomých rodičů víc a víc a škola se tím pádem bude moci posunout směrem k větší volnosti a svobodě dětí samých.“ (Barbora Pecháčková Uchytilová – Komunitní lesní škola Dítě v lese, Dobříš)

,,Je to tak, že lidé, kteří nikdy neprošli žádnou, do určité míry, svobodnou školou se dají dohromady se skupinou dětí, které také neprošly žádnou podobnou školou a teď mají společně budovat školu, jež je postavená na respektujícím přístupu a společném budování pravidel. Takže samozřejmě probíhá dlouhé hledání. V lednu, únoru se nám to začalo svým způsobem stabilizovat. Od března jsme měnili rozvrh a řekl bych, že květen, červen už byl super. Ale září, říjen to nebylo dobré a kulminovalo to prosincem, kdy jsem měl pocit, že to nezvládnu. Dělo se, že některé děti odmítaly respektovat pravidla, dělaly bordel, chaos.“ (Michal Vodička – ScioŠkola Olomouc)

Abychom mohli knihu zdárně dokončit, potřebujeme Vaši pomoc. Kniha vyjde v únoru 2018 a my Vám ji rádi zašleme až domů, když si ji za nižší cenu (+ poštovné) zakoupíte již dnes.

Podpořte náš projekt na startovači! Díky!

V knize naleznete rozhovory o těchto školách:

ZŠ Edisona, Praha

Lesní komunitní škola Bezinka, Palkovice

ZŠ Labyrint Lhota, s. r. o.

Scioškola Olomouc

ZŠ Kairos, Dobřichovice

Komunitní škola Roztoky u Prahy

Lesní komunitní škola Dítě v lese, Dobříš

Koventinka, Plzeň

Komunitní lesní škola ZeMě, Řevnice

ZŠ Lipová, Bratislava

ZŠ Duhovka, Praha

Můj projekt, Praha

MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi

,,V hodnotách Duhovky je zdánlivě jednoduchý princip: „Nemůžeme druhým předat, co sami nemáme. Proto neustále v sobě rozvíjíme to, co chceme, aby měli naši žáci a studenti.“ Z něj vyplývá, že jako dospělí se každodenně učíme současně s našimi dětmi. Každý to své, ale hlavně navzájem jeden od druhého. Týká se to jak učitele, tak ředitele nebo třeba pracovníka kanceláře. Na to pak navazuje obzvláště obtížný princip: „Největším expertem a učitelem je člověk sám sobě.“ Klíčovou hodnotou je víra v potenciál každého dítěte i dospělého a zaměření na rozvoj tohoto potenciálu. Pedagog musí přistupovat k dítěti bez předsudků a s vědomím toho, že současný výkon či projev dítěte nemusí mít nic společného s tím budoucím. Podporujeme a rozvíjíme důvěru v sebe a své schopnosti u dětí, učitelů i ostatních spolupracovníků. Jsou pro nás důležité potřeby dětí, rodičů i zaměstnanců. Cítíme, že věřit a fandit je víc, než řídit a hlídat. Podporujeme rozvoj jedinečných a silných osobností, schopných vytvářet plnohodnotné a respektující mezilidské vztahy. Vzdělávání chápeme jako spolupráci, která rozvíjí kritické myšlení a schopnost být úspěšný a spokojený ve všech sociálních prostředích a kulturách.“ (Jindřich Kitzberger, ZŠ Duhovka)

,,Ke konfliktům v rámci týmu školy bych chtěla dodat, že v týmu průvodců k žádnému zásadnímu konfliktu nedošlo. Nebo bych to nenazvala konfliktem. Každá týmová práce je o tom, aby se jednotliví členové týmu na sebe naladili a zvykli si na týmovou práci, což beru jako klíčové. Lidé přicházející z klasických škol na týmovou spolupráci příliš zvyklí nejsou. Tam jsou učitelé více sami za sebe, pokud chtějí dělat s dětmi něco jiného, tak si to plánují sami a s kolegy to většinou moc neřeší. Všichni, kteří v rámci našeho týmu pracujeme, si uvědomujeme, že právě v týmovosti je síla. Pokud mám s něčím problém, je tu tým průvodců, který mě může podržet nebo mi může dát radu. To je věc, na níž nejvíce pracujeme.“  (Veronika Kotůlková, ZŠ Labyrint Lhota u Opavy)

A dalších takřka 300 stran pohledů, myšlenek a zkušeností ze světa inovativního školství. Brzy již ve vašich rukách…

Podpořte náš projekt na startovači! Děkujeme!

 

Bookmark the permalink.

Komentáře jsou zakázány.