Svobodné a demokratické školy

Svobodné školy

V současné době u nás značně sílí hnutí Svoboda učení, které tuto alternativu upřednostňuje. Hlavním principem svobodné školy je, že se děti zcela samostatně rozhodují, čemu se budou po celý den věnovat, neexistují ani rozvrhy, ani vyučovací hodiny. Jsou tak plně zodpovědné za své vzdělávání. Dospělí (kteří odmítají označení „učitelé“) s dětmi spolupracují, jen pokud děti samy chtějí. Školní systém je demokratický, děti i dospělí rozhodují o pravidlech společně (se stejnou váhou každého hlasu bez ohledu na věk), včetně rozhodování o najímání placeného personálu nebo o změnách pravidel soužití. Spory rozhoduje soudní komise složená ze zástupců dětí a dospělých. Děti nejsou vůbec hodnoceny (pokud si to samy nepřejí).

První známější svobodnou školou Summerhill School  založil v roce 1921 Alexander Sutherland Neill v Německu, o něco později ji přemístil do Anglie. Summerhill je výjimečný svou filozofií, že děti se nejlépe učí svobodou bez donucovacích metod. Všechny hodiny jsou dobrovolné a žáci si sami mohou vybrat, jak budou trávit čas. Neill založil Summerhill s vírou, že “úkolem dítěte je žít svůj vlastní život – ne život, který mu nadiktují jeho úzkostliví rodiče anebo život podle záměru pedagoga, který si myslí, že všechno ví nejlíp.“

Aby dokázali lépe kontrolovat svůj vlastní čas, účastní se žáci samosprávné komunity ve škole. Školní schůze se konají třikrát do týdne. Žáci a personál mají rovnocenný hlas v rozhodování, které ovlivňuje jejich každodenní život, diskutují problémy a vytváří či mění školní zákony. Pravidla, která se na těchto schůzích schvalují mají široký záběr – od nejpřijatelnější večerky pro všechny až po povolenou nahotu jak u bazénu tak ve třídách. Setkání jsou taky příležitostí pro komunitu, aby hlasovala o nevyřešených konfliktech, jako je pokuta za krádež (obvykle pokuta sestává ze zaplacení částky, která byla zcizena). Tím, že vytváří zákony a přiděluje sankce, naplňuje školní schůze Neillovu zásadu “Svoboda, ne zvůle” (napsal stejnojmennou knihu); princip, že můžeš dělat cokoliv, pokud to neubližuje ostatním. Z toho důvodu se v prostorách školy může mluvit sprostě, jak kdo uzná za vhodné ale jakmile je sprostě označen  přímo někdo z komunity, jedná se o porušení zásad.

V čtyřicet let později, v roce 1968, založili Hanna a Daniel Greenbergovi asi nejrozšířenější model svobodné školy Sudbury Valley School ve Framinghamu ve státě Massachusetts v USA. V této škole nejsou vyučovací hodiny, nevyučují se žádné předměty, nikdo studenty k ničemu nenutí, neznámkuje je, nijak jinak nehodnotí; je jim jen ponechán volný prostor, aby si dělali, co chtějí. Nejsou tam žádné třídy, děti nejsou věkově segregované, jsou všechny pohromadě, od čtyřletých až po devatenáctileté. Rozhodování (včetně toho, kterým učitelům bude a nebude prodloužena smlouva) je řešeno hlasováním, ve kterém jsou hlasy všech (čtyřletých, devatenáctiletých i učitelů) rovnocenné.

Škola v Sudbury Valley za skoro padesát let své existence vychovala stovky úspěšných absolventů, kteří jsou mimo jiné schopni zařadit se do státního školství: osmdesát procent z nich získalo vysokoškolský diplom. Za celou dobu se nenašel ani jeden absolvent této školy, který by neuměl číst a psát (ač právě toto je velmi častou námitkou odpůrců takového stylu výuky).

V současnosti existuje téměř 40 „Sudbury“ škol. Více než 70 demokratických škol je sdruženo v evropské síti EUDEC. Absolventi mají velikou devízu do života – umí jednat, vystupovat a chovat se odpovědně, samostatně a svobodně, přesto s respektem k ostatním, ctít pravidla a fungovat v kolektivu. Jsou mimořádně kreativní, nic neberou jako dané – nad vším se kriticky zamýšlejí. Je jim dán veliký prostor pro rozvíjení schopností, ve kterých jsou dobří, pro zkoumání oblastí, které je opravdu zajímají. Právě dosažením hloubky v určité specializaci se mohou uplatnit v životě a dělat to, co je baví a v čem jsou nejlepší.

Knihy:

Peter Gray: Svoboda učení

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová a Tatjana Kopřivová: Respektovat a být respektován

A. S. Neill: Summerhill. Příběh první demokratické školy na světě

Videa o Sudbury školách (v češtině)

Internetové zdroje:

Do češtiny přeložené stránky o svobodě učení

1964 O Neill mluví o své škole

2015 Quincy Russel, bývalý žák Summerhillu o své škole (české titulky)

Webové stránky školy Summerhill

Anglický článek ve Wikipedii o Summerhill School

Film o Summerhillu (česky)

Film o Summerhillu (anglicky)

Film o Sudbury školách (české titulky)

1988 Rozhovor s Danielom Greenbergem, zakladatelem Sudbury Valley (slovenské titulky)

Stránky Svobody učení

Novinové články (v angličtině):

2013 Summerhill school: these days surprisingly strict

Novinové články (v němčině):

2012 Delší rozhovor s ředitelkou Summerhillu Zoë Readhead

Komentáře jsou zakázány.