Lesní a přírodní školky

Lesní a přírodní školky

První pokusy o realizaci výuky kompletně v přírodě probíhaly už na počátku 20. století ve Velké Británii. Od roku 1968 existují lesní MŠ v Německu. V České republice se – odhlédneme-li od pokusu Eduarda Štorcha ve dvacátých letech – lesní školky začaly rozšiřovat až před necelými 10 lety. Poslední dobou se lesní školky začínají přímo lavinovatě rozšiřovat. Nicméně protože tee-pee ani jurta nesplňují hygienické požadavky na podobu školského zařízení, vznikaly u nás zatím lesní školky v podobě různých klubů a bez nároků na dotace. Na ministerstvu životního prostředí už po mnoho let pracuje stálá skupina zabývající se tématem lesních školek v kontextu ekologické výchovy, ministerstvo školství se lesními školkami zatím příliš nezabývá. V letech 2014/2015 se lesní školky podařilo částečně zlegalizovat díky zákonu o lesních skupinách. Výuka v lesních školkách probíhá za každého počasí a po celý rok v přírodě. Zázemím bývá jurta, tee-pee nebo maringotka, ale převážnou část dne děti pobývají venku. Cílem je jednak utváření vztahu k přírodě a jednak zdravý životní styl. V lesních mateřských školách ve větší míře využívány elementy waldorfské pedagogiky a pedagogiky Montessori. Celá řada učitelek z lesních škol absolvovala kurzy waldorfského vzdělávání. Většina rodičů z lesních školek je waldorfským přístupům velmi otevřená. V Německu dokonce existují lesní školky, které 100% vycházejí z waldorfské pedagogiky. Zakladatelé lesní waldorfské školky Kastellaun v obou směrech nevidí žádný rozpor: „Rozhodli jsme se pro koncept waldorfsky orientované lesní školky, protože jsme přesvědčeni, že basální kompetence, které jsou pěstovány ve waldorfských školkách se nejlépe rozvíjejí při činnostech ve volné přírodě. Rozvoj motoriky (tělesná a pohybová kompetence), podpora smyslového vnímání (smyslová a vjemová kompetence), rozvoj kreativity (kompetence k tvořivosti a fantazii) a podpora sociálního chování (sociální kompetence) mají venku v lese optimální podmínky.“ V současné době existuje v ČR přes 130 lesních školek, pomalu vznikají první třídy lesních škol. Od roku 1993 v Praze existuje Přírodní gymnázium.

Asociace lesních mateřských škol

web: http://lesnims.cz/

Asociace lesních mateřských škol byla založena roku 2011. V současnosti sdružuje 120 organizací pečujících o 2500 dětí. Lesní školky vzdělávají děti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, hlavní odlišností od klasických MŠ je převažující pobyt venku a z toho vyplývající minimální nároky na zázemí. Ověřeným přínosem pedagogického programu jsou lepší sociální vztahy díky menšímu kolektivu ve volném prostoru, posilování obratnosti včetně jemné motoriku pohybem v terénu a posílení obranyschopnosti celoročním pobytem na čerstvém vzduchu. Pedagogický koncept lesních MŠ je ve světě běžný již 100 let – v Norsku je přirozenou součástí celého vzdělávacího systému, v Německu je nyní 1500 lesních školek, které byly modelem pro Českou republiku.

 

 

Hnutí rodových škol

Není u nás zatím příliš rozšířené, i když poslední dobou je cítit zvýšený zájem o tuto pedagogiku. Hnutí rodových škol pochází z Ruska, na ruském Kavkaze v obci Tekos existuje Rodová škola pana Ščetinina. Škola je vedena velmi tradičním, patriarchálním způsobem, na druhé straně je ale žákům předáván velký díl zodpovědnosti – samostatně pracují, učí mladší spolužáky… Škola souvisí s na východě velmi rozšířeným hnutím tzv. Anastasijců (podle fiktivního románu Anastasija spisovatele Alexandra Megreho), kteří v Rusku a na Východě Evropy vytvářejí stovky tzv. rodových osad. Snaží se žít přirozeným způsobem, vrátit se do přirozeného přírodního stavu. Mnozí lidé se domnívají, že Štětininova pedagogika je velmi blízká waldorfské nebo intuitivní pedagogice, ve skutečnosti jsou však rozdíly velmi zásadního charakteru.

Komentáře jsou zakázány.